Byl to týden, kdy jsem prožil nejlepší dny mého života. A pro některé to může být zarážející, jelikož účastníky programu jsem viděl poprvé v životě a přesto píšu tuto větu. Myslím si, že právě v tom spočívá kouzlo těchto programů. Tento program mi otevřel oči, jelikož jsem si uvědomil, že na světě je spoustu mých vrstevníků se stejným zájmem, stejným nadšením a nezáleží na tom odkud jsou. V Praze nás bylo okolo třiceti, účastníci byli z Rumunska, Řecka, Polska, Německa a z České republiky a všichni jsme dokázali vytvořit úžasnou atmosféru, která nás provázela od začátku až do konce. Společně jsme sdíleli své zájmy, každý z nás měl nějaký zajímavý příběh o sobě, který ostatním řekl. Den ode dne jsme se znali více a více a začínali jsme si uvědomovat, že jsme si ve spouště věcí podobní. Nenašel se účastník, který by se bál komunikovat, všichni se zapojovali a užívali si. Zmíním také zábavné hry, kterých bylo opravdu velké množství. Bylo úžasné zkusit aktivity, které jsem já osobně vůbec neznal a hned jsem si je zalíbil. Naprostá většina těchto aktivit byla týmová. Uvědomili jsem si, jak moc důležité je spolupracovat mezi sebou a respektovat se. Hned dvakrát jsme hráli noční hru, která trvala do brzkých ranních hodin, což je důkaz toho, jak moc jsme si celý týden chtěli užít. Pro některé z nás byla důležitá hra Mafie, kterou jsme hráli ve volném čase a také hned první den, byla to první hra, kterou jsme hráli mimo hlavní program, tzn. první příležitost pro větší seznámení se. Mafii jsme hráli snad každý den a stále se přidávalo víc a víc účastníků. Poslední den ji hráli snad všichni, také to byla poslední společná hra. Výborná byla také City Challenge, která trvala většinu dne a trochu jiným způsobem jsme tak prozkoumali Prahu. Zahrnovala aktivity, které bych normálně neudělal, možná bych si na ně i netroufl, což bylo perfektní. Nejvíce mě asi bavil Graffiti workshop. Byl to opravdu pohodový den, strávený na předměstí Prahy. Rozdělili jsme se do tří skupin a společně jsme vytvořili velké graffiti na téma City Bound a EU. Každý dal ruku k dílu a výsledky byly nádherné. Také jsme měli piknik, kde jsme si příjemně popovídali a hodně jsme se násmáli. Poté následovala večerní procházka Prahou, kdy jsme se sice ztratili, ale opět se projevil týmový duch a společně jsme se dostavili zpět. Důležité je říct, že při těch všech zábavných aktivitách jsme se také učili. Učili jsme se rozvíjet sami sebe, spolupracovat s ostatními, respektovat druhé, naslouchat druhé, dokázat se vyjádřit v cizím jazyce a spoustu dalších důležitých věcí. Při zpátečním pohledu si uvědomuji, že jsem se toho naučil opravdu hodně. Také jsme uskutečnili dva mezinárodní večery. Prezentovat svoji zemi ostatním není úplně jednoduché a my všichni jsme to perfektně zvládli. Zjistili jsme spoustu zajímavých informací, ochutnali typické jídlo, naučili jsme se tradičním tancům a pochytili jsme také nějaká slova v cizích jazycích. Učit účastníky česky byla opravdu legrace, ale zároveň jsme měli dobrý pocit, jelikož ostatní se opravdu snažili a zajímali se o to, poté co se naučili počítat do deseti jsme na ně byli opravdu hrdí. Na druhou stranu věřím, že slyšet mojí řečtinu bylo také hodně vtipné. Po tomto projektu máme spoustu nových kamarádů, zkušeností, zážitků a vzpomínek. Jsem opravdu rád, že jsem se mohl zúčastnit tohoto projektu, bylo to úžasné. Je skvělé vědět, že jsou na světě lidé se stejným zájmem, kteří se nebojí cestovat a rádi poznávají nové lidi z různých koutů světa. V Praze se sešla opravdu dobrá parta, za což jsem neskutečně vděčný. A pro všechny, kteří přemýšlí o účasti na podobném projektu: nebojte se, jděte do toho, je to zkušenost, na kterou nikdy nezapomenete a vždy na ni budete rádi vzpomínat. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se podílí na uskutečňování těchto projektů, určitě to není nic jednoduchého. Obrovské díky za to, co děláte. Autor: Martin Míšek

Váš e-mail nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*