Živá knihovna

Nápad projektu živé knihovny se zrodil v hlavách aktivistů dánského hnutí Stop the violence. Poprvé ho realizovali na hudebním festivalu Roskilde v roce 2000. Hlavní myšlenka této metody spočívala v tom, že díky pouhému rozhovoru s člověkem z vyčleněné skupiny se mohou odbourávat předsudky a stereotypy ve společnosti.

Stejně jako v reálné knihovně si návštěvník může vybrat knihu z řady titulů. Rozdíl je v tom, že knihy jsou lidé, kteří se čtenáři sdílí svůj příběh. Metoda umožňuje účastníkům setkat se s někým, koho by v běžném životě pravděpodobně nepotkali nebo s kým by z různých důvodů nechtěli nebo neměli možnost mluvit.

Vzdělávací cíl

• Podpora mezikulturního porozumění: Umožnit účastníkům setkat se s „živými knihami“ – lidmi s různými životními příběhy, kulturami nebo zkušenostmi, aby lépe porozuměli odlišnostem a odstranili předsudky.
• Rozvoj kritického myšlení: Povzbudit účastníky, aby kladli otázky, hledali souvislosti a zamýšleli se nad vlastními postoji vůči stereotypům a diskriminaci.
• Zvýšení empatie a tolerance: Skrze osobní interakce s „živými knihami“ posílit schopnost vcítění a respektu k druhým lidem.
• Podpora aktivního občanství: Motivovat účastníky k tomu, aby se aktivně zapojili do společnosti, přispívali k sociální soudržnosti a byli si vědomi hodnot jako rovnost, respekt a diverzita.

Tento formát vzdělávání je jedinečný tím, že klade důraz na osobní kontakt a autentické příběhy, což z něj činí silný nástroj pro neformální vzdělávání.