Tento projekt se konal v Rzeszowě, což je město, veliké asi jako Hradec Králové, ve východní části Polska. Protože každý z naší české skupiny byl z jiného kouta České republiky, necestovali jsme na projekt všichni společně, což znamenalo, že se velká část z nás poprvé setkala až na místě. Ubytovaní jsme byli v krásném hostelu, jehož velikou výhodou bylo to, že patřil právě organizaci INPRO, která celý projekt organizovala, takže tam společně s námi byli ubytovaní pouze ostatní účastníci projektu.
První, kdo nás na hostelu přivítal, byl jeden z dobrovolníků z organizace, Adrian, který byl moc milý, seznámil nás s pravidly, která je třeba na hostelu dodržovat, ukázal nám pokoje, a pak už následovalo námi velice očekávané první setkání s ostatními účastníky z ciziny. Této výměny mládeže se účastnili kromě nás ještě naši vrstevníci z Maďarska, Itálie, Švédska, Gruzie, Maroka, Nigérie, Filipín a Polska. Všichni byli moc milí a hned na první pohled bylo cítit, že nás rádi poznávají.
První večer jsme se my, česká skupina, rozhodli vypravit na krátkou procházku města. Kromě toho, že jsme poznali některé místa, jsme měli možnost, se poprvé poznat i mezi sebou. Jelikož jsme ale byli všichni po náročné cestě z Čech unavení a už bylo po setmění, brzy jsme se vrátili zpátky na hostel.
První den projektu byl věnován seznamovacím hrám. Byla před námi totiž jedná veliká výzva a to, zapamatovat si jména všech, což byl i jeden z úkolů těchto her. Sama za sebe musím říct, že po prvním dnu jsem znala jména úplně všech, což byl pro mě veliký úspěch, protože s tím mám obyčejně docela problémy. Kromě jmen jsme se o ostatních, v průběhu prvního dne, dozvěděli i spoustu dalšího. Jejich koníčky, zájmy, záliby, vášně. I díky tomu jsme se velice rychle skamarádili. Odpoledne nás pak čekala prohlídka města, během které jsme poznali mnohem více ze zajímavých míst a památek, než předešlý večer.
Další dny jsme už trávili nejrůznějšími workshopy, diskuzemi a dalšími aktivitami, týkající se tématu projektu, což byla komunikace. Za celý týden jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí, trénovali svoji vlastní komunikaci, snažili jsme se řešit časté problémy, které mohou v mezilidské komunikaci nastat a mnohem více. Dozvěděli jsme se, že komunikovat lze nejrůznějšími způsoby. Kromě běžné verbální i neverbální komunikace, to jde třeba i uměním, což jsme si i my sami vyzkoušeli, když jsme se snažili vyjádřit našimi kresbami, co právě cítíme nebo jsme se učili pracovat s AI programem, pomocí kterého jsme tvořili vlastní hudbu a následně byla uspořádána soutěž, kde jsme hlasovali která ze vzniklých písniček je nejlepší. Slovní komunikaci jsme trénovali také nejrůznějšími zábavnými aktivitami. Mě ale nejvíce zaujala ta, kdy jsme měli za úkol jít do ulic a dělat rozhovory s náhodnými kolemjdoucími, což byla veliká legrace.
Kromě těchto aktivit, které probíhaly buď v tréninkové místnosti přímo na našem hostelu, nebo v určených prostorách v centru města, jsme měli možnost, toho zažít ještě mnohem více. Účastnili jsme se třeba tzv. “Open café”, což je neformální setkání, pořádané pravidelně organizací INPRO, anglicky mluvících lidí, kteří žijí v Rzeszowě, mají zájem se v jazyce procvičit, poznat nové kamarády a třeba se i něco nového dozvědět. Touto cestou jsme tak poznali spoustu dalších lidí a zažili s nimi další naprosto nepopsatelné chvíle. Dále jsme měli možnost navštívit Rzeszowské podzemní chodby, což mnoho z nás využilo, nebo ochutnat tradiční polské pirohy, které jsme měli jeden den k obědu.
Z celého projektu jsme si odvezli ale mnohem více. Krásné zážitky, spoustu nových zkušeností, vědomostí, ale hlavně přátelství. Bylo toho tolik, že není zdaleka možné, to vše popsat. Za celý týden jsme poznali mnoho zajímavých lidí, jejich kultury, procvičili jsme si angličtinu a vytvořili si spoustu krásných vzpomínek, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.
Anička A.
