Aby člověk zvládal cestu, kterou má před sebou, musí koukat dopředu, aby viděl všechny překážky. Občas je ale fajn se na chvíli zastavit a ohlédnout se za tím, co už má za sebou, co překonal a co třeba nešlo úplně podle plánu.
Tento rok se vezl na vlně navazování partnerství a budování sítě pro budoucí spolupráce. I přes nejistý start a možné změny situace v každém okamžiku jsme opět naskočili na vlnu projektů a kromě vysílání na projekty našich partnerů se nám podařilo jich pár uspořádat i u nás a to konkrétně 3 výměny mládeže a 1 tréninkový kurz. Ale ještě než jsme se do toho pustili, dali jsme si menší rozcvičku při organizaci oxfordských debat na školách a dokončení solidárního projektu Meet Brno, v rámci kterého jsme mimo jiné uspořádali online setkání ve stylu pub quizu, vytvořili brožuru pro základní orientaci v Brně a Podcasty o tom, jaké to je žít v Brně a co všechno se zde dá zažít. V průběhu toho všeho se s naší pomocí vydalo pár odvážlivců na dobrovolnickou službu na několik měsíců do zahraničí, kde pomáhali nejen lokálním komunitám, ale získali nové zkušenosti a zážitky na celý život. A jelikož věříme, že svět Erasmus+ je nekonečná studnice skvělých možností a příležitostí jak se posouvat, získávat nové zkušenosti a přátele a objevovat kousky světa kolem nás, nechyběla ani jeho propagace a to v rámci online setkání od Dobrovolnického centra 67. Jedna věc pro nás byla ale klíčová. Po celý rok jsme se učili fungovat jako tým, ať už v rámci různých teambuildingů a workshopů, kde jsme získávali teoretické znalosti, tak v praxi, která si s námi občas dost pohrávala a ukázala, že teorie není všechno, ale díky tomu už víme, co příště dělat lépe a co třeba radši vynechat…
Letos jsme ušli pěkný kus cesty, na kterém jsme potkali nejednu překážku, každá nás ale posunula k dalšímu záchytnému bodu. Každý bod je pro nás něčím specifickým a ačkoliv se mohou zdát nepatrné, pro nás jsou důležitou součástí této naší cesty a díky nim jsme dokázali dojít tak daleko.
Tak zase někdy v příštím roce.
