Vydali jsme se na měsíční dobrovolnický program v rámci European Solidarity Corps. Jaké to bylo? Jak se nám dobrovolničilo v přímořském letovisku? A jak se žije na zemědělském jihu Itálie?
Naší hostitelskou organizací byla asociace Link. Sídlí v Altamuře, asi padesátitisícovém městě necelou hodinu od známého Bari. Link provozuje komunitní knihovnu, pořádá tréninkové kurzy i youth exhanges a hlavně také řadu akcí pro místní komunitu, jako kulturní akce, mládežnický klub a řadu dalších aktivit. Na dobrovolníky jsou tu zvyklí, několik jich tady působí v rámci dlouhodobé ESC, na týmové krátkodobé projekty, tedy tak jako my, sem přijííždí dobrovolnické skupiny z celé Evropy také co dva měsíce. Nás bylo dohromady sedm – my dvě Češky, trojice z Francie, Švéd, Ital a Španělka.
Naším hlavním úkolem bylo vytvořit na dva týdny program pro středisko 1, 2, 3 Stella v letovisku Marina di Ginosa. Dalo by se to připrovnat k naší prázdninové družině nebo příměstskému táboru. Děti ze znevýhodněných poměrů sem dochází na část dne. A co se tu dějě? Vyrábí se tu, tancuje, hraje fotbal a další prázdninové radosti. Program v podobném duchu jsme pro ně připravovali i my. První týden jsme v zázemí asociace v Altumuře celý týden připravovali, další dva si ho pak už v Marině di Ginose s dětmi užívali. Vrcholem určitě byla příprava společného muralu, který vzešel z návrhů dětí a do malby jsme se zapojili úplně všichni. Ten navíc v centru jako památka s dětmi zůstane.
Na posledních deset dní jsme se přesunuli zpátky do Altamury. Tam jsme především poznali, jaké aktivity Link pořádá pro svou komunitu. Pečovali jsme o zdejší zahradu, kde pak se pak v týdnu odehrálo představení pro nejmenší děti, nebo jsme připravili program pro mládežnický klub, který Link pravidelně pro místní teenegery pořádá. Taky nám do posledního týdne spadly dny volna, a tak jsme také měli čas se vypravit na turistické topy známého regionu Apulie (italsky Puglia) a navštívili třeba Alberobello, UNESCem chráněné městečko, přímořská letoviska Monopoli a Polignano a Mare nebo Gravina, kde se natáčel James Bond. Nezaháleli jsme ani ostatní víkendy, stihli jsme vidět ještě známé město Matera, nebo také Ginosa či Lecce.
Jih Itálie je specifickým a svérázným regionem. “Na jihu jsou jinde,” řekla mi moje kamarádka z Turína před mým odletem a tahle věta vlastně docela trefně vystihuje naši zkušenost. Všechno, co se říká o italském tempu je tu pravda na třetí. Pracovní tempo bylo opravdu velmi pomalé, stejně tak i veškeré domluvy. Naše zkušenost byla i tak pozitivní. Měsíc na jihu jsme si moc užili, poznali nové kamarády, snědli hodně gelata a focacci a určitě se zase někam vypravíme.
