Po 2 letech své existence se vydáváme vystoupit ze své komfortní zóny. Tu našemu spolku tvoří námi zvolené česko-německé prostředí. Všichni je máme a snažíme se je ne příliš často překračovat. Komfortní zóny jsou pro nás jakýmsi bezpečím a jistotou. Pocitem, že věci děláme správně a okolí nás akceptuje. Tyto zóny mohou mít různorodou podobu. Mohou to být okruhy lidí se kterými se potkáváme a pracujeme, mohou to být témata kterými se zabýváme, mohou to být země do kterých vstupujeme a kultury které poznáváme.
Tu naši, námi již dobře známou česko-německou komfortní zónu jsme se tento rok rozhodli překročit. Vážený krok jsme učinili za podpory spolku Brno for you až do Zakavkazkého území, do Arménie. Nejen, že jsme překročili zemské hranice několika zemí a mohli vniknout do námi neobjevené kultury, 9-ti denního projektu, na který jsme se koncem března vydali se účastnilo dalších 5 zemí. A žádný z těchto zúčastněných nebyl z Německa. Možnost setkat se s lidmi z Gruzie (APD – Aceademy for Peace and Development), Portugalska (CXJV Conexao Jovem Associacao), Ukrajiny (Cultural and educational platform „Sense“) a Slovenska (CYD – Center for Youth and Development) mohlo natolik rozšířit naše obzory a ustálené vzorce, že vrátit se do starých kolejí už asi nebude možné.
Téma projektu znělo: „The Power of Self-Reflection“ (sílá sebereflexe). Téma, o kterém by se dalo kdykoli říct, že je aktuální. Trenéři Martin Gbúr a Paata Alverdashvili nás provedli metodami neformálního vzdělávání, které přispívají k rozvoji „Mindfulness“ (všímavost) a „Embodinent“ (ztělesnění) a přiblížili nám koučinkové metody. Díky jejich moderaci jsme mohli objevit třeba například „Drama Triangle“ (Stephen Karpman) zabývající se rolemi a jejich změnou během konfliktu. Na vlastní kůži jsme si za pomoci divadelní pedagogiky zažili proces konfliktu a sledovali jeho fáze, kterými se zabývá Thomas-Kilmann v modelu „Conflict Management Strategies“ (řízení a strategie konfliktu). Reflexe, které za každou teorií a praktickou aktivitou následovaly, rozšířily díky profesionálnímu provádění Paaty naše obzory a vnukly nám něco, co nám někdy i nedávalo spát.
Teď zavřete oči a představte si… kdo z nás si asi představuje věci nebo situace naprosto totožné? Nemožné! Interaktivní cvičení, kterými nás prováděl Martin, zkušený trenér v oblasti neformálního vzdělávání, nám umožnili pochopit principy koučinku. Aktivní naslouchání může být nápomocné nejen v oblasti práce s dětmi a mládeží, ale i v našich osobních nebo rodinných vztazích.
Projekty Erasmus+ mohou měnit životy. To zní trochu nadneseně, ale může tomu tak být. Každý z nás je zodpovědný za svoje štěstí, pojďme mu naproti. Pojďme nacházet nové cesty, ale kráčejme i po těch starých, ověřených, kvalitních, po těch, co mají svůj prach, který jim nadělil čas, ale stále unesou váhu vlastního úsudku.
Hostící arménská organizace YCCD (Youth Cooperation Center of Dilijan NGO) se o nás starala jako o vlastní. Ubytování a stravu nám zajišťoval Sayat-Nova Guest House v městě Dilijan. Díky nim jsme mohli nejen poznat arménskou kulturu a ochutnat výborné chutě jejich kuchyně, nýbrž se také kochat nádhernou přírodou národního parku Dilijan který se v okolí rozléhal.
Téma sebereflexe v tomto projektu, ale ještě není u konce. Projekt má svou jedinečnost a tou je, že má dvě částí. Ta druhá bude následovat v létě a bude se konat na Slovensku. Setkání bude ve stejném složení účastníků, jen se potkáme možná s jinými vzorci chování a novými podměty k diskusi. Udělat si čas sama na sebe. Být k sobě laskavá a uvědomovat si svá štěstí a projevovat k nim vděčnost. To jsou témata, kterými chceme inspirovat a podpořit jejich rozvoj u dětí, mládeže i dospělých. Pokud se nám podaří se i jen malinko přiblížit ke svému lepšímu já, můžeme si říct, že jsme odvedli dobrou práci.
Kristýna Šoukalová (zakladatelka spolku Prostor pro rozvoj a účastnice tréninkového kurzu)