V neděli večer nás autobus z Krakowa dovezl k hotelu Limba v polském městě Poronin na projekt Al Opporunities and Threats, který spojuje tři země – Estonsko, Česko a Polsko. Naše skupina sestávala z 12 účastníků a 2 vedoucích. Čekal nás týden plný výzev, dobrodružství a nových přátelství.
Cílem prvních dnů bylo seznámení s ostatními účastníky a navázání kontaktů prostřednictvím různých aktivit, které měly pomoci vytvořit uvolněnou atmosféru a pocit sounáležitosti. Hráli jsme hry jako lidské bingo a Tower game, při které jsme stavěli věž z dostupných materiálů, jako byly například papír a špejle. Tyto hry prolomily ledy a vytvořily přátelské prostředí, které nám usnadnilo další komunikaci a spolupráci během celého týdne.
Nešlo jen o poznání lidí kolem nás, ale také o první přiblížení k tématům, kterým jsme se zabývali v dalších dnech v rámci workshopů, které byly uskutečňovány uzkými skupinami účastníků a organizátory. Otevíracím workshopem bylo seznámení s hlavním “kamarádem” našeho erasmu – Umělou inteligencí (Al). Zjistili jsme kdy a kým byla Al vytvořena a také jak zpracovává informace.
Další workshopy na toto téma jen navázaly jako například český workshop Al and data privacy, který se zaměřil na možné zneužití osobních dat umělou inteligencí a prevenci ochrany těchto dat. Byl to náš takový první pokus a přece se povedl. Stejně jako většina workshopů se skládal z úvodní prezentace, ta všechny do tématu uvedla. Dále už následovala zábavnější část – aktivity, do kterých se zapojilo publikum. Na tomto konkrétním workshopu jsme například rozdali účastníkům vymyšlený výpis z google vyhledávače. Dozvěděli jsme se, že pouze podle toho, co člověk zadává do google můžeme zjistit, kolik má dětí, kde bydlí a v jaké životní situaci právě je.
Po prvních seznamovacích dnech nás čekalo opravdové dobrodružství – výlet do Zakopané. Začali jsme lanovkou na Gubałówku, odkud jsme obdivovali nádherné výhledy na Tatry. Po návratu do Zakopané jsme měli rozchod na 4 hodiny. Stihli jsme třeba ochutnat tradiční sýr oscypek a prozkoumat město. Někteří z nás navštívili Obrácený dům a jiní využili čas k návštěvě dalších atraktivit a vydatnému obědu. Po návratu na hotel se část z nás šla koupat do hotelového bazénu.
Následující dny se nesly v nádechu práce. Průměrný den vypadal zhruba takto. Začali jsme snídaní v devět ráno, po které následovala první část programu. Ten byl vždy okořeněn energiserem. Krátkou rozehřívací aktivitou, která nás měla připravit na zbytek dne. Mezi jeden z nejoblíbenějších spadal český energiser, který připomínal židličkovanou.
Po energiseru následovaly workshopy. Mezi další české workshopy patřilo třeba Al in art, music and media, mezi estonské Al-Related threats: Scams and Fraud a polské Al Solution in practice, introduction to Al.
Po obědě v hotelové jídelně následoval volný čas – 2 hodiny. Ten si každý trávil po svém. Časté bylo ale stmelování kolektivu hraním kulečníku, stolního fotbalu nebo zkrátka povídáním.
Na volnočasové aktivity se pak navázalo po další části workshopů večer. Opravdu málokdy se stalo, že by někdo šel spát “po večerníčku” a téměř každý večer se hrála společenská hra Mafie.
Od sobotního rána už byla ve vzduchu cítit napjatá atmosféra – projekt se pomalu, ale jistě blížil ke konci. Workshopy vystřídala práce na Final results, závěrečných pracích, které měly za úkol shrnout celou naši týdenní práci. Cílem bylo, abychom šířili osvětu o našem projektu, a proto jsme se rozdělili na tři základní tábory.
První z táborů se zaměřil na videa. Krátké reels nebo tiktoky, které se rychle uchytí ve světě internetu. Nejoblíbenější bylo kombinovat “crazy” fotky z celého projektu a shromáždit je do jednoho videa, to se přeci jen uchytí vždy, všude a rychle.
O trochu “serióznější” byly rozhovory. Účastníci byly podrobeni otázkám typu: Jaký byl začátek projektu a jaký byl konec, chcete si udržet kontakt s účastníky, v jakých profesích se Al promítne nejvíce a jak ovlivní naši budoucnost. Následně se díky kreativci, našemu group leaderovi Maximovi proměnily ne až tak záživné rozhovory v něco naprosto senzačního. Proměnily se v pasáž rozhovorů prokládaných vtipnými memes, které zaujaly všechny.
Dalším z úkolů bylo vytvoření webových stránek a zpracování článků, které se budou den po dni publikovat na stránkách hostující organizace.
Z práce se pomalu ale jistě přešlo k dojemnější části, nastal čas loučení. Spousta z nás strávila poslední večer psaním dopisů, ve kterých jsme sdělovali poslední krásná slova svým přátelům z jiných koutů Evropy.
Nejdojemnější část nastala až při finálním loučením na nádraží v Krakově. Ta dostala k slzám každého. Konec konců, vše jednou začíná a končí. Pozitivní na tom může být třeba to, že tento projekt byl určitě skvělou motivací k účasti na dalších.
Za český tým, Anna Dubovská
