V krásných červencových dnech ve španělském městečku Sant Joan Despí, kde probíhala výměna mládeže, se ocitlo několik zvědavých duší, z různých koutů světa. A to z Makedonie, Litvy, Rumunska, Česka a samozřejmě nesměli chybět místní obyvatelé Katalánska. Společně jsme tvořili projekt, k jehož konání jsme se všichni sešli 6.-14. 7. 2024 v Barceloně. Zde jsme měli zajištěné ubytování v hostelu Alberg Pere Tarrès. Kde se odehrávala spousta zážitků.
Ale teď k samotnému projektu, který nesl název Emotion Art. Jeho téma obsahu si mě jakožto umělce naprosto získal. Takže jsem se opravdu těšila, čím mě tento projekt může obohatit. Tak či tak jsem byla nadšená z možnosti se něčeho takového účastnit. Poznat nové lidi z nových zemí, získat určitý nadhled, prozkoumat jiné kultury a hlavně vystoupit z mé komfortní zóny. Tedy alespoň pro mě to byl nový prožitek. Ať už cestování na vlastní pěst, nebo celková zkušenost s projekty.
Na projektu nás bylo cekem 40. Většinu našeho času jsme trávili, jak už jsme zmiňovala v Sant Joan Despí, kde nám byly propůjčené prostory centra mládeže El Bulevard. Bylo opravdu zajímavé sledovat jak se z takového shluku cizinců může stát super banda, která spolu za tak krátký čas stihla odvést skvělou spolupráci. Každý den jsme měli plně nabitý program, na jehož tvorbě jsme se řádně podíleli. Každá země měla za úkol vymyslet různé aktivity, které následně musela vést a prezentovat. Takže jsme měli možnost to pojmout podle sebe. Během těchto činností jsme se sblížovali a zároveň jsme se věnovali tématu, které nás navzájem spojovalo. Jakožto příklad takovéto aktivity, bych mohla zmínit tu, kterou jsme připravovali my. Jmenovala se River of life. Naším úkolem bylo, nakreslit náš život jakožto řeku… Od zrodu po součastnost kdy začíná jako malý nevinný potůček a postupně se rozrůstá. Ale život není jednoduchý. Je plný různých překážek, strastí, ale i radostí. Všechny důležité aspekty z našho života, jsme měli zachyti a formovat tím řeku. To byla jedna z aktivit, která pomohla prolomit ledy, a umožnila nahlídnout do životů ostatních.
Dále jsme řešili jaký má vliv umění na společnost. Umění nás provází už od dob pravěku, kdy se mezi první projevy řadí jeskkyní malby. Už v této době se naši předchůdci snažili něco zaznamenat. Pro ně to bylo uctívání lovu, potravy, plodnosti a nebo zobrazovali padlé členy tlupy. Ale o specifikace tady vůbec nejde. Jde o ten prostý důvod. Umění je formou vyjadřování, které nepotřebuje slova, aby ste tímto médiem mohli komunikovat. Stačí být otevřený svým i okolním emocím, a dovolit si procítit, co nám chce určité dílo sdělit. Proto je s námi umění už od samého našeho počátku. Přirozeně nás obklopuje a věřím že nás i přežije. Ale emoce, které jsou s tím úzce spojené, by nebyly procítěné.
Naš projekt jsme zavrcholili finálním výstupem v městečku Sabadell, kde se konalo výročí bratrstva Sabadell s Argubem. Malovali jsme mural, tancovali, zpívali i recitovali. Tímto výstupem byl náš projekt u konce. Ze Španělska jsme si odvezli spoustu zážitků, zkušeností a spoustu vzpomínek.
