Zbláznila jsem se? Taková byla moje myšlenka, když jsem podala přihlášku na projekt v Ispartě – Turecku, který byl pro mě úplně něco nového. Nikdy dřív jsem se totiž žádného projektu nezúčastnila. Když jsem tuto nabídku poprvé uviděla na Instagramu, pocítila jsem tu touhu vydat se za dobrodružstvím. Nebudu lhát, chtěl se mě zmocnit strach, ale přeci jen zvítězila touha vyjít ze své komfortní zóny a objevovat krásu Turecka.


Uběhl nějaký čas a přišel mi nový email. Přečtu si ho a mám chuť skákat celý den radostí. Byla jsem vybrána na projekt! Od té chvíle ze mě všechen strach opadl a někde v nitru jsem věděla, že to bude něco úžasného.


Co se týče nákupu letenek a dopravy, to můj mozek pěkně zavařilo. Nikdy předtím jsem si totiž sama nenakupovala letenky a tak přišlo trochu nejistoty, jestli to dělám správně. Naštěstí mi s tím jednapomohla Viky z Brno. For you. a tímto jí chci ještě po xté poděkovat! Nebýt jí, tak bych pravděpodobně letěla v úplně jiném letadle 🙂


Jakmile nastal den D, byla jsem čím dál zvědavější na kolektiv. Musím však říct, že jsem byla nadmíru spokojena. Tolik úžasných lidí na jednom místě! Ještě víc nás sblížilo, když jsme měli například jako tým pracovat na různých tématech o dopadu recyklace. Určitě jsem si z toho hodně odnesla, třeba jak vypadá proces zpracování materiálu na
recyklaci nebo taky co všechno zajímavého můžeme z použitých materiálů vyrobit a další.
Když na tento projekt zpětně vzpomínám, málem se mi ještě hrnou slzy do očí. Ptáte se proč? Tento projekt mi dal tolik skvělých zážitků s tolika skvělými lidmi, vzpomínky na místa, která jsme společně navštívili, vyvrátil špatné přesvědčení o mé mluvené angličtině, zvýšil mé sebevědomí a já teď cítím jen vděčnost. Vděčnost, že jsem se odhodlala a měla příležitost zúčastnit se něčeho tak krásného. Protože těchto šest dní bude navždy v mém srdci <3